Samozřejmě, že mluvím sama se sebou. Občas potřebuju radu experta.

...........................................................................................

Když se život náhle změní

2. listopadu 2014 v 15:51 | Adina |  Téma týdne
Každý člověk má svůj život už ve své hlavě nalinkovaný. A kdo říká, že ne, tak kecá.
Každý z vás má alespoň představu o tom, kolik chce dětí (nebo jestli vůbec chce mít děti), jestli plánuje pracovat jako bankéř na burze nebo se chystá odejít do kláštera. Už předem si vybírá jaké si koupí auto (až na to bude mít) a nebo alespoň přemýšlí co koupit k večeři.
Co když se ale něco náhle zvrtne a my musíme překopat celý svůj plán?


Stává se to.
Představte si, že už dlouhé týdny plujete bezcílně po moři a hledáte pevninu, kde by jste konečně zakotvili. Kolem mlha hustá tak, že skoro nevidíte ani svou vlastní ruku, když ji natáhnete před sebe.
Najednou zahlédnete v dálce světlo majáku. To světlo někde v dálce, které prosvítá mlhou se pro vás stává cílem. Neváháte a všechny svoje síly vynaložíte na to, aby jste se dostali k tomu světlu, které by pro vás znamenalo konec hledání nějakého pevného bodu.
Náhle světlo zhasne a vy jste zase tam, kde jste byli. V mlze, sám, bez jakéhokoliv cíle.

Možná trochu nereálný příklad. Předpokládám, že nikdo z vás není osamělým mořeplavcem bez navigace.

Ale když ty nic neříkající kecy převedeme do reálného světa:
Muž A má ženu B. Jsou již několik let v partnerském vztahu. Plánují rodinu, dům se zahradou, bernardýna a každoroční dovolenou u Mácháče. A požádá B o ruku. Ona celá dojatá řekne "ano". Ještě celá naměkko odjíží na kole pochlubit se tou milou novinkou ke své nejlepší kamarádce.
Dny jsou již krátké a i když je sice pouze půl šesté večer je tma jako v pytli. B má na sobě černou bundu, kterou si koupila, protože černá přece zeštíhluje. Záblesk světel, rána, krátký výkřik a pak už jen ticho.
B byla tak šťastná, že zapomněla na pravidla silničního provozu a vjela z vedlejší silnice na hlavní bez toho, aby se rozhlédla a řidič osobního vozu jedoucí obcí 80km/h ji smetl, protože jí - neosvětlenou cyklistku v tmavé bundě neviděl.
B zemřela v sanitce při převozu do nemocnice.
A se zhroutil svět. Jeho plány na šťastnou budoucnost se zbořily jako domeček z karet. Najednou neví, jaký bude jeho život za 20 let, kam a s kým bude jezdit na dovolenou... Vždyť on ani neví co bude dělat dnes večer...

Plány prostě občas nevycházejí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 16:28 | Reagovat

V tu chvíli by měla přijít ke slovu nějaká ta adaptace - to je totiž ta pravá schopnost, která je skutečně ceněná a nelehká na naučení. Pan "A" se místo oběšení raději věnuje novým plánům, po čase se se situací vyrovná a nabere zase nový kurz... nic jiného se nakonec dělat nedá, jen kdyby to lidé věděli...

A ten pomyslný maják v mlze - je to docela hezká metafora - nakonec nemusí ani majákem být. Badatel pak bude teprve překvapen, když zjistí, že se celý život hnal za něčím, co je jen odraz měsíce ve vodě (třeba)...

2 Janča Janča | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 16:49 | Reagovat

Proč jsi uvedla až tak smutný příklad?! Chápu, že to asi vystihuje nejvíc, ale je to dost hrozné a tomu muži by se opravdu zhroutil svět, což bych mu vážně nepřála.

3 christiiinka christiiinka | Web | 2. listopadu 2014 v 16:55 | Reagovat

Myslím, že tohohle se všichni strašně bojí, né že ne a já taky. Jenže na druhou stranu, neuměla bych si představit, že nic neplánuju, nevymýšlím, nepřemýšlím nad budoucností... Potřebuju mít nějaký kurz, i kdyby nakonec vedl k jinému cíli, než jsem doufala.

4 Adina Adina | Web | 2. listopadu 2014 v 16:58 | Reagovat

[2]: bohužel tohle není žádné co by kdyby, ale skutečný příběh

5 Janča Janča | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 17:04 | Reagovat

[4]: Vážně? :O Tak v tom případě je to ještě horší..

6 stuprum stuprum | Web | 2. listopadu 2014 v 18:07 | Reagovat

Cyklisti jsou na vozovkách v mírné nevýhodě. Ale kdyby jezdili lesními stezkami, nic moc jim nehrozí a ještě uvidí roztomilé sýčky. :)

7 Kika Kika | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 22:49 | Reagovat

Chtěla jsem psát něco podobného jako Janča. Že se na Tebe zlobím, že si v neděli večer čtu takový smutný příběh. A čtu, že se to opravdu stalo a je mi ještě smutněji :-( Ani se mi nechce psát, jak je potřeba se takovým situacím postavit, přizpůsobit se a žít dál. Zhroutila bych se..

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. listopadu 2014 v 16:48 | Reagovat

[6]: Ano, sýčky mám v plánu.

9 without-problem without-problem | Web | 7. listopadu 2014 v 17:22 | Reagovat

[6]: No...kdo vi co je smete v tom lese... ;-)

10 Marillee Marillee | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 17:25 | Reagovat

Tohle je hrozně smutný. :( Se svým přítelem plánujeme společné bydlení a všelicos a jakákoliv představa, že by se mu jen něco stalo, cokoliv, mě hrozně děsí...
Děsí mě hlavně ta skutečnost, že nevím, opravdu nevím, co bych v takové situaci dělala...

11 Evil Evil | Web | 8. listopadu 2014 v 7:12 | Reagovat

neplánuju.. co bude, to bude.. a když už něco jednou za sto let naplánuji, tak to nikdy nevyjde.. nejsou plány, není zklamání.. tečka..

12 Janča Janča | E-mail | Web | 15. listopadu 2014 v 19:22 | Reagovat

[7]: Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo nečekal, že to je pravdivé. A taky bych se z toho nejspíš zhroutila, takže se tomu muži vůbec nedivím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••