Samozřejmě, že mluvím sama se sebou. Občas potřebuju radu experta.

...........................................................................................

Tvé starosti

11. října 2014 v 12:51 | Adina |  Můj malý svět
... bych chtěl/a mít!
Nesnáším tuhle větu. Není pravdivá a ten kdo ji používá sám sebe staví do role životní oběti, která se se svým osudem statečně pere, ale nikde si nestěžuje jako všichni ostatní, co mají samozřejmě daleko banálnější problémy, než ten chudák.
Nenapadá mě, jak by se tohle dalo nazvat. Nejspíš něco jako "jak ze sebe dělat (nenápadně) chudáka - level 99"


Tohle téma mě napadlo po tom, co jsem zjistila, že článek Navždy nahá se ocitl v zájmu veřejnosti (po zveřejnění na úvodní straně blog.cz) a v komentářích se to mnou proklínané: "Tvé starosti bych chtěl/a mít!" několikrát objevilo (tolikrát až to pěkné není).

Celkově nesnáším, když ze sebe někdo dělá oběť na způsob - nikdo neví co prožívám, ale je to fakt strašný... Vlastně naprosto nejhorší. Vy ostatní jste pouze nuly, co nikdy nic nezažily a proplouvají bez problémů životem a proto držte pusy a šoupejte nohama a hlavně - nikdy si nestěžujte, protože já jsem tady ten jediný ubožák.
Ano, jsou lidé, kteří mají opravdu špatný život, kterému se jen tak někdo nevyrovná, ale většina těchto lidí se s tím pere a nemá potřebu to někomu předhazovat - natož pronášet s vševědoucím úsměvem věty typu: Tvé starosti bych chtěl/a mít!

Lidé by si měli dávat pozor na to, co si přejí. Nikdo z vás nemůže vědět, jestli například nemám rakovinu a nesvádím tedy každodenní boj o život, jestli mi právě nezemřel někdo blízký nebo jestli řeším, jak se dostat z milionových dluhů, zatímco mi exekutor zabavuje i střechu nad hlavou.
Jak si vůbec může dovolit někdo, kdo mě vůbec nezná hodnotit můj život (podle jednoho článku) a srovnávat ho se svým?
I kdybych sem psala, že stojím před regálem v Tescu a nevím, zda si koupit panenku barbie v plavkách nebo tu ve svatebním, nikdo by si neměl dovolit ani béknout, protože to je prostě jen nepatrná část mého života (jen ta chvíle, kdy se rozhoduji) a podle této části mě ihned odsoudit, jako někoho, kdo si žije v království panenek.

Každý má hlavu a v ní mozek (i když u některých jedinců se tomu těžko věří). A ten mozek by si měl umět zapamatovat nákupní seznam, abecedu, rozpoznat známé, dát dohromady větu, řídit celé tělo a spoustu jiných super věcí. Jo a abych nezapomněla - další výbornou funkcí je, že můžete přemýšlet.

Můžete přemýšlet o čem jen chcete - o jaderné fyzice, o globálním oteplování, o řešení hladomoru v Africe, o návratu dinosaurů, o nesmrtelnosti chrousta, o tom, kdo vás viděl nahou...
Je to vaše hlava a nikdo vám do ní nevidí. Jak se ale zdá, pouze já řeším samé kraviny a vy ostatní se v duchu (například při cestě v MHD) zabýváte štěpením atomového jádra, a pak tedy chápu, že se vám zdám osobou prostšího ducha.

Tak jsem si pobrečela, jak jste na mě zlý a nyní odcházím zpět do svého bezstarostného světa.

P.S.: Pak se tam také objevilo, že všechno moc řeším. (Na tomhle článku se ukázalo, že je to nejspíš pravda). Ale radši budu všechno moc řešit a rozebírat, než být flegmatikem, který má hlavu pouze k tomu, aby mu nepršelo do krku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 M. M. | Web | 11. října 2014 v 13:31 | Reagovat

ja si myslím, že celkovo blog je plný článkov, ktoré rozoberajú "banality", ale každý to rád číta. Nerozumiem, prečo komentujú ľudia tvoj článok s vetou "tvoje starosti by som chcel/a mať", pretože keby tu takéto jednoduché články (to myslím ako pochvalu) neboli ako tvoje, tak čo by potom chceli čítať? Nemyslím si, že by zrovna chceli čítať o nejakom výzkume neviem čoho alebo psychoanalýzy a pod. A nerozumiem prečo potom vôbec komentujú ten článok. Myslím si, že každý má svoje starosti, či už jednoduchšieho alebo ťažšieho kalibru. Myslím si, že drvivá väčšina z nás rieši maličkosti, inak by sme si blogy nezakladali. A myslím si, že na tých maličkostiach a celkovo detailoch sa svet zakladá. :-)
A celkovo všeobecne k tej vete "tvoje starosti by som chcel/a mať" súhlasím, že je to hlúpe tvrdiť ľuďom ktorých nepoznáme. Je iné tvrdiť to niekomu, kto ozaj rieši úplne nepodstatnú kravinu, vtedy je to podľa mňa na mieste. Ale inak takto to niekomu hovoriť len na základe článku, ktorý bol mimochodom podľa mňa veľmi na mieste a je to úplne bežná vec po rozchode dvoch ľudí.
Každý má samozrejme právo komentovať a mať názor aký len chce, ale chcela by som vidieť ich "veľké" starosti. :-)

2 homoleninus homoleninus | Web | 11. října 2014 v 15:25 | Reagovat

Naprosto přesně si vystihla situaci. Tahle věta dokáže naštvat snad vážně každého.
Achjo! Vážně ses trefila, ani nemám jak to komentovat.

3 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 11. října 2014 v 15:57 | Reagovat

Víš co se říká - prázdné sudy nejvíc duní. Ten, kdo má skutečné problémy, drží hubu a snaží se je vyřešit a ne se tím chlubit a dělat ze sebe chudáka, protože to nikoho nezajímá.  "Já mám problémy, já můžu mluvit a ty mlč." Nesnáším ten postoj. V tom případě chci vidět jejich problémy.

4 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 11. října 2014 v 16:01 | Reagovat

Víc bych souhlasit už nemohla. :) Tuhle větu slyším takřka denně. Jak píšeš, ta věta vůbec není pravda a to, že teď o něčem přemýšlím sakra neznamená, že to považuji za svůj hlavní problém.
Před chvilkou jsem přemýšlela, jestli si dám k večeři cottage nebo tvaroh aby mi to sedlo do denního příjmu bílkovin, sacharidů a tuků... A jedna známá zas "Řešíš blbosti.. Tvoje starosti bych chtěla mít..".

No jo. Jestli by chtěla být depresivní jedinec se sociální fobií, který je téměř bezdomovcem, nemá peníze, má poruchu příjmu potravy, nikdy v životě neměl přátele a jeho největším životním potěšením je dobrovolničení v útulku, tak super.
(Nestěžuji si, navzdory problémům jsme relativně spokojený člověk, jen ukazuji, že moje problémy by fakt nechtěla).

A tak je to vždycky... Je to moje druhá nejneoblíbenější věta hned po "Tohle fakt není normální".

5 Lenin Lenin | Web | 11. října 2014 v 17:25 | Reagovat

Já tu větu sem tam používám. Zrovna nedávno jsem ji napsala pod článkem u Lúmenn, kde si každý stěžoval, že nesnáší svoje jméno. Zrovna to mi přijde maximálně banální. Když někdo považuje za problém, že se jmenuje Lucka a ne Žaneta, tak s největší pravděpodobností vážně nic moc tristního v životě momentálně nemá, jinak by se nezaobíral takovou kravinou. Občas zkrátka narazím na problémy, co mi přijdou úsměvné.

Ta věta samozřejmě umí naštvat a dalo by se oponovat, že cíl ve skutečnosti vlastní mnohem horší trable, ale já osobně větu vnímám spíš tak, že ji její autor vztahuje zrovna na tento konkrétní problém, nikoli, že by si hned teď prohodil dotyčným životy.

Zároveň si prostřednictvím týhle věty nechci stěžovat na svůj život nebo naznačovat, že moje problémy jsou taky TOP. To ne, já mám svůj život ráda a moje problémy mi nepřipadají kdovíjak strašné a neřešitelné. Jen se sem tam prostě pozastavím nad tím, co všechno mají lidé potřebu řešit.

6 hogreta hogreta | E-mail | Web | 12. října 2014 v 0:19 | Reagovat

Ehm, co na to říct? Napadá mě - jen do nich! :-D

Spousta lidí je tak zahleděěných do sebe, že mají pocit, že jen oni mají problémy - a že všechny problémy, co mají ostatní, jsou jen banality (a to o nich často nevědí vůbec nic). Což je samozřejmě blbost, každý máme problémy, a každý se s nimi musíme vyrovnávat.

A kdo vlastně může soudit, jak je daný problém "velký"? Nebo to, že ty problémy nejsou "stejně velké"? A podle čeho tak soudí? Zatímco středoškolák nemusí řešit, že propadá, tak pro prvňáčka může být trojka na vysvědčení takové trauma, že to je pro něj důvod k sebevraždě. A znamená to snad, že má ten středoškolák právo tomu prvňáčkovi říct "tvoje problémy bych chtěl mít"?

Čím víc tvých článků čtu, tím víc zjišťuji, že jsi má krevní skupina! Tvoje názory mají hlavu a patu, umíš argumentovat, umíš své názory něčím podepřít. A nehraješ si na nějakého povznešeného pseudointelektuála, prostě řešíš věci, které řeší normální obyčejní lidé, i když oni si to třeba ani nepřiznají (protože si sami hrají na ty již zmíněné pseudointelektuály a celkově všeználky všeho druhu). A to se mi strašně líbí! Doufám, že tě negativní komentáře nezmění a nedonutí psát nějak jinak, protože to by byla opravdu škoda.

7 Marillee Marillee | E-mail | Web | 12. října 2014 v 12:10 | Reagovat

V mým životě je pár věcí, který mi ho znepříjemňují, a kolikrát jsem se i cítila hrozně, že kvůli nim brečím, i když jsou to vedle hladovějících dětí bez rodiny naprosté banality. Pak jsou tu lidi, kteří mi řeknou, že jsou to moje problémy a moje problémy mi můžou přijít jako nejhorší na světě, protože je tak prožívám já. A je úplně jedno, jestli mám plnou ledničku nebo střechu nad hlavou.

Na druhou stranu ale je tu i ta část mě, která dosuzuje takovéty ublížené duše, které se s douškem alkoholu zhroutí, protože jejich rodiče žijou už asi 8 let odděleně. Jenomže pak se napiju i já a zjistím, že jsem naprosto stejnej případ.

Řekla bych, že tuhle schízu mám nejspíš hlavně z toho, že se "snažím být silná", ale jsem tak přecitlivělý člověk, že je to ta největší kravina, o kterou se pokouším.

OK, když se nad tím zamyslím ještě víc, tak větu "tvoje problémy bych chtěla mít" používám hlavně u lidí, kteří mi svoje "banality" servírujou skoro každej den. :-D

8 bludickka bludickka | E-mail | Web | 12. října 2014 v 12:12 | Reagovat

Přesně! Souhlasím. Ať už to člověk vztahuje ke konkrétnímu problému, nebo k celému životu, na tuhle větu jsem vysazená... občas jí slýchám..nejhorší že třeba od nejlepší kamarádky :/ Ale už si pomalu přivykám na to, že mi každej říká, že všechno moc řeším, prožívám a tak... nejhorší na tom mi snad přijde ten jejich výraz, se kterým to říkají...

9 Orida Orida | Web | 12. října 2014 v 18:51 | Reagovat

Tiež ma ten výrok neskutočne irituje. Ale väčšinou preto, že nikdy nie je úplne na mieste. Keď človek pozná len časť pravdy, ako môže posudzovať? Aj keď ide o tú Barbie napríklad. Čo ak potrebujem vybrať perfektnú bábiku do svojej zbierky, a pre mňa je to dôležité a ostatní si z toho budú robiť srandu? Ach juj.

10 Neriah Neriah | E-mail | Web | 12. října 2014 v 19:30 | Reagovat

Zajímalo by mě, kolik těch lidí, kteří ti napsali, jak by chtěli mít tvoje starosti, na svém blogu píše pouze o hlubokomyslných tématech, a nikdy si na něco nepostěžuje, nezamyslí se nad nějakou naprostou banalitou. :D Ale zkoumat se mi to nechce... Je fakt, že tuhle větu čas od času taky užiju, ale snad nikdy jsem ji nepsala blogerovi, kterého absolutně neznám. To spíš někomu ze známých, o nichž toho vím tak nějak přece jenom trošku víc, než o člověku, jehož znám jen skrz blog, a vím tedy jen to, co je ochoten odhalit. Navíc to omezuju jen na lidi, kteří každodenně fňukají kvůli naprostým kravinám, což už časem začne otravovat snad i toho nejtrpělivějšího člověka. Někdy mám ale pocit, že určitá skupina lidí tuto frázi používá tak nějak automaticky skoro na všechno, co jim člověk řekne. A to pak dokáže skutečně rozčílit.

11 Janča Janča | E-mail | Web | 12. října 2014 v 20:05 | Reagovat

Myslím, že ta věta "Tvé starosti bych chtěl/a mít" patří jen k tomu jednomu, že tohle zrovna by oni neřešili, ale nikdo tím nemyslí, že máš jinak lehký život (i když třeba máš, kdo ví :D). Mně se ale ten článek líbil a nekritizovala bych ho. Tenhle článek je taky fajn, jen možná těm kritikům trochu křivdíš (nejspíš je to ale z tvé strany taky trochu nadsázka).
Jinak jsem taky radši člověk, který přemýšlí nad hloupostmi, než abych neřešila nic a žila si jen tak, pro nic za nic.

12 Kika Kika | E-mail | Web | 18. října 2014 v 21:58 | Reagovat

Já jsem některé ty komentáře četla a nestačila jsem se divit, opravdu! Skoro to vypadalo, že na blogu ani nic jiného neřešíš - jen pohledy svých bývalých.
Pro mě to byl velmi osvěžující článek a rozhodně lepší, než kdyby to tu celé bylo o ebole ;)

+ myslím, že bys rozhodně nebyla na titulní straně blogu tolikrát, kdybys neměla svůj vytříbený styl a originální články ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••