Samozřejmě, že mluvím sama se sebou. Občas potřebuju radu experta.

...........................................................................................

Sousedi

4. září 2014 v 12:52 | Adina |  Téma týdne
Za hranicemi našich realit (ve významu nemovitá věc, nemovitý majetek - jak nám i Wikipedia vysvětluje) se nachází naši sousedi. S některými nás pojí přátelství s jinými se přímo nenávidíme. S některými dokonce bydlíme i pod jednou střechou (v panelácích například). Co o nich ale víme? A co oni vlastně vědí o nás?

Bydlím v rodiném domě v sousedsky značně nepřátelské ulici. Lidé se zde skoro ani neznají jmény. Jediný soused, kterého jakž takž znám (né však jménem) je potetovaný, tlustý šedesátník s knírem, který bydlí o 2 domy dál se slepým psem a když ho potkám, divně se na mě směje (ten soused, né pes) a říká mi: "Nazdar!" Trochu mě to štve, vzhledem k tomu, že už mi není 10, aby mi mohl kde jaký cápek říkat Nazdar.
Ať chceme nebo ne, sousedi se stávají členy naší domácnosti. Vídáme je na zahradách sekat trávu; vidíme, že to co jim rozste na záhonku nejsou rajčata, ale marihuana; víme, co budou mít dnes k večeři - vzhledem k faktu, že si sousedka přišla zapůjčit vejce, která jí chybí do palačinek; žádná změna v interiéru jejich domácnosti nám neunikne - ono totiž nastěhovat domů nenápadně sedačku se 2 křesly není nic jednoduchého; stejně tak zvuk rodinné hádky je často slyšet i do vašeho příbytku.
O sousedech v paneláku ani nemluvím - tam víme, kdy jde Miluna ze 3. patra na záchod, kdy si ten teplej chlap z 5. domů zase doved druhýho teplýho chlapa (samosebou jinýho než včera)... A kdyby nám náhodou nestačilo to, co sami slyšíme, stačí seběhnout do přízemí, kde je nonstop přilepená babka na okně a ta nám mileráda sdělí, každou nechutnou podrobnost, co se v našem vchodě udála.
Otázka sexu je v panelácích/bytovkách strašná sama o sobě... Jen si tak ležíte a najednou slyšíte: "Ah, ah, ah, dělej mi to Karle.... Už budu!"... Co dodat - děs. Zvlášť, když víte, že Karel je vyzáblý padesátník s chlupatými zády a pleší a jeho žena (také skoro s pleší) rozhodně neváží pod metrák.
Za hranicemi našich realit se objevují různí lidé a nejhorší na tom je, že my nemůžeme ovlivnit, kdo se to vedle nás, pod nás nebo nad nás nastěhuje. Musíme jen mlčky snášet technopárty v bytě nad námi ( nebo taky můžeme mlátit smetákem do stropu, ale spíš nám opadá omítka, než že by soused hudbu ztišil), dívky nevalné pověsti trousící se do domů v okolí a pomlouvačné báby v předzahrádkách svých domů špehující nás na každém kroku.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marillee Marillee | E-mail | Web | 4. září 2014 v 17:14 | Reagovat

Tak ta první věta mi dala celkem zabrat, než jsem si uvědomila, že se jedná o uvedení na téma týdne! Skvělý nápad! :D Vtipný článek jako (skoro) vždycky! :D Bydlím v paneláku a v ulici se všichni známe - jak s přáteli tak i nepřáteli. Nejlepší, když se ozývá něco na způsob Karla a milenky nebo pak "OJDEĎTE Z TOHO CHODNÍKU, TADY NEMÁTE S AUTEM CO DĚLAT, VY ******** ************** ******!" ... :-D No... Všade je to veselé, jak tak koukám!

2 Radfordová Radfordová | Web | 4. září 2014 v 19:06 | Reagovat

naštěstí bydlím v domě, takže sousedi mě nikdy moc netrápili, ale v tomhle jsem, řekla bych, celkem snášenlivá :D jediný, co bych nesnesla, je ta techno párty :D

3 Kika Kika | E-mail | Web | 4. září 2014 v 20:18 | Reagovat

skvělý článek, jelikož se sousedy prožívám nikdy nekončící trable! A když už si myslím, že budu mít chvilku klid, tk někdo zavře psa na balkon, který celou noc vyštěkává.. (jen jedna paní od vedle je úžasná a tu dokonce i ráda potkám)

4 Gabriella Gabriella | Web | 5. září 2014 v 8:19 | Reagovat

Asi to máme úplně naopak, ale cca rok bydlím v bytovce  a za tu dobu jsme viděla snad jen jednoho souseda, ale když přijedu k rodičům, kteří bydlí v domku, tak  naproti mám typickou Kelišovou, po levé straně cholerického strejce, kterého nejspíš brzy klepne z toho jak řve a po pravé straně další individium. A  v okruhu kilometru se tam znají všichni:D  Ve výsledku je to stejně fuk, málokdy jsou to sousedi normální:D

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. září 2014 v 18:28 | Reagovat

Doma naštěstí bydlíme v rodinném domě, který má jedny sousedy přes cestu, druhé přes cestu, třetí přes cestu a čtvrté přes dvě zahrady, takže cizí ruch nehrozí, a na bytě v Plzni to zase nijak zvlášť slyšet není, tam jsem spokojená. A že by se nesly drby vesnicí/domem, to je mi úplně jedno, toho se neúčastním.
Horší pro mě je, že pokud lidé v mém okolí zůstávají stejní valnou většinu života, tak i ve třiceti pro ně budu "malá, teda mladá **********ška".

6 Janča Janča | E-mail | Web | 5. září 2014 v 20:16 | Reagovat

Zajímavý pojetí TT. :) A zní to trochu jako ze Zoufalých manželek :D takový to vyprávění.
My máme naštěstí sousedy docela normální. Bydlím v domě na vesnici, takže to je pohodička.

7 Magdaléna Magdaléna | Web | 5. září 2014 v 21:04 | Reagovat

Zajímavý nápad na TT, hlavně ten úvod se mi líbil. Zbytek vnímám spíš jako nadsázku :) - alespoň doufám :)

8 Barlie Barlie | Web | 6. září 2014 v 21:43 | Reagovat

Máš skvělý a poutavý způsob psaní skvěle se to čte a člověk se nasměje a ještě pak zjistí, že máš vlastně pravdu :D
O svých sousedech nevím zhola nic, ale nemáme tu žádné výstřední lidi. Pode mnou akorát bydlí moje bývala učitelka na zemák. Super :DD

9 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 6. září 2014 v 22:25 | Reagovat

Tak to s tím sexem mi příjde fakt hrozné! Ne jen že člověk nemá žádné soukromí, ale slyší i ty nejintimnější výlevy...hrůza...I když život na vesnici taky není úplně růžový. Co se týče sousedů, všichni se tu znají a hned se všechno roznese. Tak nevím, co je lepší.

10 Yima - téma týdne Yima - téma týdne | E-mail | Web | 7. září 2014 v 19:02 | Reagovat

Já bydlím v paneláku a moc své sousedy neznám. Ani od vidění ne - když je potkám na ulici, vždycky dumám, jestli to jsou oni, nebo ne. Ale sousedy, kteří jsou s námi na patře, ty poznám. Oh, jak já je nemám ráda!

Tvůj článek zařazuji do výběru na http://tema-tydne.blog.cz :)

11 Hanyuu Hanyuu | Web | 8. září 2014 v 12:15 | Reagovat

Bydlím v domě, na vesnici, kde se stejně zná každý s každým a bohužel i těmi jmény. Často tady navíc bydlí lidé, co tu už vyrostli, takže je dost velká pravděpodobnost, že rodiče se navzájem znají a i když se ve většině případů drbou jako šílenci a jeden druhého nemá rád, stejně musí vědět o všem, co se u koho kde šustne. Babičky jsou věčně nalepené na plotech a pomlouvají taky. Sousedům přes ulici neustále pobíhá po zahradě řvoucí dítě, které fakt řve nepřetržitě, hlavně v létě a na takovéhle chování se mi zdá už dost velké. Dalším sousedům neustále utíkají psi, protože si, blbci, pořídili plastový plot a jejich drahoušci ho umí rozkousat. Ob jeden dům má tady v ulici každý milion koček a ti, co je nemají, si stěžují na ty, co je mají, protože kočky občas chodí po jejich zahradě. To, že jim tam chytají myši přece vůbec nic neznamená, žejo. :D
Další soused je věčně opilej a ví o tom půlka vesnice, protože když nezpívá nebo nedělá jiné blbosti, řve na něj manželka a do toho jim tam štěká jejich mrńavej pes, který se chytne každé příležitosti začít hystericky řvát. Je to tu skvělý, fakt. :-D

12 David David | E-mail | Web | 8. září 2014 v 15:16 | Reagovat

Zajímavé příhody, z bydlení na kolejích toho mám plno, jinak bydlím v rodinném domě. :-)

Ale ber to tak, že to, co vidíš/slyšíš u ostatních, tak ti ostatní můžou vidět/slyšet to samé, podobné nebo jiné u tebe. :-P

13 Jana Jana | E-mail | Web | 13. října 2014 v 11:56 | Reagovat

Sousedi jsou na pytel... U mámy na vesnici máme souseda debila, ale vážně. Pořád se na něco ptá - cizí člověk se mne ptá, kolik beru měsíčně peněz, kolik mi mamka dává a čekám, kdy se mne zeptá na menstruaci (ano, tak odporný je). Nenávidí ho celá vesnice! A teď... Teď bydlím v jednom baráku s tchyní - tedy ona se s tchánem teprve nastěhuje... A v ulici je naproti barák s mladýma, kteří se neustále urážejí, tak jsem zvědavá, jak tohle dopadne... :-D

14 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 13. října 2014 v 13:02 | Reagovat

Přesně popsaný. Bydlíme sice ve starym činžáku, ale přesně tohle máme taky. Nahoře se ozývá diskotéka stávající se z Katy Perry a jiných ohraných tucáren, pod náma hádky a následný sex na usmířenou a dole věčně nasraná bába s věčně nasranym volně puštěnym psem, kterej nemá nic jinýho na práci, než mě kousnout do nohy. Pak taky nevrlá bába která má ve zvyku bouchat do stropu a řvát pokaždý, když mi jen malikej předmět spadne na zem a udělá to minimálně slyšitelnej hluk, ale baba má uši jak Dumbo. A jako bonus naproti baba, co si stěžuje, že nemam v okně závěsy a že na mě vidí :-D  :-D

15 Em Zet Em Zet | Web | 13. října 2014 v 14:09 | Reagovat

Víme, že to, co jim roste na zahrádce, nejsou rajčata, ale marihuana :-D :-D :D

16 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 13. října 2014 v 16:53 | Reagovat

Asi žiješ v opravdu příšerné společnosti. Nebo to možná až moc řešíš. Buď jako my u nás - házej na všechny bobek. Moje máti si třeba suverénně dělá názor na pár těch "mozkem neobdařených" sousedů, ale tím to hasne. Když se někdo pokusí o technopárty, s chutí jej rozdupe i o vchod vedle a jinak je opravdu klid. S těmi, se kterými vycházet jde prostě občas prohodíme pár slov, babky a bytová individua ignorujeme. Jednoduché.

A sousedé mají i své výhody. Půjčování věcí, hlídání, společnost - jde asi o to, mít na ně štěstí :)

17 Tess Tess | 13. října 2014 v 16:55 | Reagovat

Pěkně napsaný článek :-) Úplně ze života :-D My bydlíme v malé městě, v rodinném domě, naštěstí hodně parcel zde patří naší rodině - dědovi a jeho bratrovi a tak kolem našeho domu naštěstí máme sousedy vždy přes parcelu nebo cestu :-D Ale také s nimi nevycházíme. Mají totiž ve zvyku pořádat rádoby "sousedské grilovací párty" ale vždycky je to akorát strašně trapný :-? A navíc, jak si je jednou přivedete na návvštěvu, už se jich nezbavíte a tomuhle se chcem vyvarovat :-D  :-D

18 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 13. října 2014 v 19:07 | Reagovat

Já teď mám hrozný štěstí. Mám fakt skvělé sousedy.

Ale nebylo tomu tak vždy - až do roku 2012 jsme bydlela v bytovce na vesnici a nebylo to zrovna ideální... Když opomenu to, že jsem hrozný introvert, nerada se bavím s "cizími" lidmi a nejraději bych byla neviditelná, zatímco na vesnici si tě každý všimne a každý se s tebou chce bavit, mi nejvíc vadilo, že jsem nemohla poslouchat hudbu. Nemluvím o hlasité hudbě o půlnoci, ale o písničkách pouštěných z notebooku ani ne na plnou hlasitost odpoledne - a to notebook i na plnou hlasitost hraje potichu. Vždycky u mě do pěti minut byl soused, aby mě seřval, že tohle si jako dovolovat nebudu. A přitom hrál klidně pozdě nahlas večer na elektronickou kytaru ta, že nám duněly zdi.
Ale mě tohle rušení moc nevadí, nevadily mi ani děti nad náma, které celé prázdniny do tří hodin ráno snad štípaly dříví, nebo co :) Rány to byly hrozný. Ale co, jsou to děti.

Teď bydlím v paneláku v menším městě (10 000 obyvatel) a mám štěstí. Není tu snad nikdo, kdo by mi vadil. Jsou tu lidi s hodnými psy, po kterých si uklízej a s hodnými dětmi. Všechny sousedy teda neznám (a popravdě jsem se tu s nikým nebavila, soudím jen podle řečí otce, který je zná a rozumí si a podle letmých setkání na chodbě), ale minimálně ti na patře jsou milí a hodní. Vždycky se na mě usmějou, podrží dveře, počkají na mě s výtahem třeba i dvě minuty, když z dálky viděli, že jdu, sem tam nahodí nějaké obecné téma ke konverzaci..

A mám pocit, že nejhorší sousedka jsem tu já. Protože se s nimi bavit neumím a když něco řeknou, odpovím "hm" :D Můj klasický problém s lidmi.

19 jessamine-rose jessamine-rose | Web | 13. října 2014 v 21:14 | Reagovat

No to áno... susedia - to by bolo ozaj na samotnú kapitolu nejakej knihy. V každom prípade súhlasím s tvojim tvrdením, že si ich nevyberáme a či chceme alebo nie, musíme ich existenciu tolerovať. Tí naši sú zvláštni. Jedna jediná akčná rodinka je práve nad nami a to presne počuť, kedy a aká sa číta rozprávka (lebo sa číta na záchode), kedy pustí a vypne a zase pustí a znova vypne vodu asi po 50x pri rannom umývaní sused. Či si to po mesačnej pauze rozdá so svojou manželkou, alebo si od zlosti presťahujú o polnoci nábytok a hlavne postele... a takto by sa dalo do nemoty písať :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••